Bydleníčko Babouka aneb staré dřevo nikdy nestárne Laďku už znáte, a pokud jste náhodou minuli náš předchozí příběh, tak ZDE můžete nakouknout. Tentokrát je to zase trochu jiné, zimní bundy už pomalu uklízíme a začínáme vnímat vůni přicházejícího jara a blížících se Velikonoc. Laďka miluje práci se starým dřevem tak, jako milovník kávy svůj první ranní šálek – s láskou a nadšením, které se nedají popsat slovy. Vidí v něm potenciál a tomuto starému kousku, kterým by kde kdo zatopil v kamnech, vdechne nový život. Zde vyrobila krásné velikonoční ozdoby, zajíčky, které byste jinde těžko hledali. Je v tom 15 let zkušeností. To není jenom práce, to je příběh ženy, která do práce vložila své srdce. Je inspirací pro mnoho dalších žen, ať už je inspiruje svojí tvorbou, bydlením, svou pílí, laskavým přístupem nebo dobrou náladou. A ano, i mě inspiruje. Jako máma na rodičovské se snažím rozjet vlastní podnikání. Focení a jeho studiu věnuji každou volnou chvilku. Často to znamená probdělé noci, ale našla jsem v tom kus sebe a nesmírně mě to naplňuje. Laďka je pro mě příkladem, že když do něčeho dáte srdce, můžete dokázat opravdu hodně. Tantokrát bylo focení v něčem jiné. Laďka měla své dvě asistentky jako vždy – Rozárka už povyrostla, ale prdloš je to furt stejný. A já jsem měla taky jednoho asistenta, sice dvounožec, ale lítal tam s policejním autíčkem stejně splašeně jako Rozárka 🙂 Bylo to sice náročné, ale o to větší sranda. A víte co? Když se podívám na výsledek našeho společného úsilí, nejde mi z obličeje smazat úsměv. Podívejte se i vy na náš další společný pracovní den 🙂